EKP

Máte načtenou starší verzi dokumentu! Pokud ji uložíte, vytvoříte tím novou aktuální verzi.

====== Vlastnosti prachu ======

Prach má  různé vlastnosti, které jsou  určovány způsobem vzniku, chemickým složením, měrnou hmotností, tvarem částic a jinými okolnostmi. Podle
chemického složení rozeznáváme organický  prach (rostlinný, živočišný, syntetický např. ze dřeva uhlí, vlny, umělých hmot) a anorganický prach (např.
z vápna, cementu,  křemene, kovů, rud). Z  technického hlediska je důležité
rozlišení prachu  na prach homogenní, to  je takový, v němž  všechny částice
jsou stejného  látkového složení (chemického,  mineralogického). Dále prach
nehomogenní, heterogenní, v němž se  vyskytují částice různého látkového složení (např. částice rudy, vápence, koksu, různých oxidů atd.) a tedy i různé měrné  váhy. S chemickým  složením prachu souvisí,  je-li rozpustný nebo
nerozpustný, vodivý či nevodivý.

===== Chemické složení prachu =====

Přírodní  prach v  ovzduší  obsahuje  nejrozmanitější látky,  které se
v přírodě vyskytují. Složení technického  prachu je dáno mechanizmem vzniku
prachových částic. Obvykle je složení technického prachu méně rozmanité než
přírodního. Převládají v něm většinou částice vzniklé rozmělňováním při určitém druhu  technické činnosti. O to  víc je ale nutné  znát jeho chemické
složení, neboť původ (podstata) prachu může být jednou z příčin degradační-
ho působení.
Prach z ovzduší  v průmyslových oblastí obsahuje asi 50  až 70 % <chem>SiO2</chem>,
10 až 30 %  <chem>Fe2O3</chem>, <chem>Al2O3</chem>, CaO, MgO. Složení je  samozřejmě závislé na druhu 
výroby, druhu paliva a způsobu  spalování a jiných okolnostech. V průmyslovém prachu se mohou vyskytovat tuhé částice anorganického původu (sloučeniny křemíku) i  částice mající organický základ (textilní  vlákna), nebo dokonce složky přírodního prachu (zrníčka pylu).

===== Měrná a sypná hmotnost =====

Prach má různou  měrnou hmotnost, závislou na druhu  tuhé látky, z níž
vznikl, a  různou sypnou hmotnost. Ta  závisí jak na původní  látce, tak na
způsobu vzniku a  tvaru prachových částic. U prachu  musíme rozlišovat skutečnou měrnou hmotnost a zdánlivou  měrnou hmotnost, tj. objemovou hmotnost
částic prachu včetně pórů.

===== Rozsev prachu =====

Zkoumáme-li nějaké  množství prachu, zjistíme, že  zpravidla nejde jen
o prachové částice  stejné velikosti
a tvaru,  nýbrž o  směs částic různé
velikosti a tvaru a že frakce částic
určité  velikosti  nejsou  v různých
druzích prachu stejné. Toto rozvrstvení prachových částic v prašné smě-
si se nazývá rozsev (zrnění) a zjišťuje  se tzv.  síťováním. Hmotnostní
podíly částic prachu různé velikosti
se  vynášejí   do  grafů  nazývaných
křivkami zrnění prachu (obr. 60.).

===== Měrný povrch prachových částic =====

Jednou z  nejvýznamnějších vlastností prachu je  velká rozvinutost povrchu částic v  poměru k jeho vlastní hmotnosti. Tento  poměr je tím větší,
čím jsou  částice prachu jemnější.  U koloidně disperzních  a molekulárně
disperzních prachů  (dýmů, kouřů) dosahuje až  několik řádů. Velká rozvinutost  a  členitosti  povrchu  se  projevují  chemickou aktivností některých
prachových částic, zejména z hlediska adsorpce plynů nebo urychlování reakcí (katalyzátory), výbušnosti, čiření, odbarvování kapalin a pod.

S tvarem prachových částic a povahou jejich povrchu (povrchovými silami) souvisí smáčitelnost prachu, která je u různých prachů značně rozdílná.
Např. prach z křemene, živce a podobných minerálů o zdánlivé měrné hmotnosti 2 až  3 g.cm<sup>3</sup> se smáčí a  pohlcuje kapalinou, i když jsou  částice menší
než 100 µm,  kdežto prach z leštěnce olověného, o  měrné hmotnosti více než
7 g.cm<sup>3</sup> a  prachy z jiných  rud plavou na  hladině při velikosti  částic až
2000 µm.

[<8>]

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International

EKP

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku