EKP

Upravte stránku a stiskněte Uložit. Na stránce syntax se můžete dozvědět více o wiki syntaxi. Prosím upravujte stránky pouze, pokud je můžete vylepšit. V případě, že si chcete něco pouze vyzkoušet, použijte raději pískoviště.

====== SLOVNÍK POJMU ======
 
[[obsah:|Zpět obsah]]

==== A ====

**absorpce**<BOOKMARK:abs>[[vlhkost:mechanizmus#abs|*]] – pohlcení nebo vstřebání, např: pohlcení záření látkou, jejíž molekuly tak přecházejí do [[slovnik:start#sexc|excitovaného stavu]], rozpuštění plynu v kapalině. V elektrotechnice absorpce vysvětluje mechanizmus navlhání izolantů.

**absorbance**<BOOKMARK:abce> – bezrozměrná veličina, kvalifikující rozsah absorpce
elektromagnetického záření při průchodu vzorkem.

**acidifikace**<BOOKMARK:acd> - proces, při kterém dochází k okyselování půdního, nebo vodního prostředí, kvůli zvýšení koncentrace vodíkových iontů, jež se do prostředí dostaly atmosférickou depozicí zejména plynných emisí

**aerace**<BOOKMARK:ardif> - (provzdušňování) proces nuceného vnášení vzduchu do bezkyslíkatých nebo méně okysličených vrstev materiálu.

**adsorpce**<BOOKMARK:ads>[[vlhkost:mechanizmus#ads|*]] – zachycení plynu nebo kapaliny na povrch pevné [[slovnik:start#fa|faze]]. K tomuto jevu dochází v důsledku [[slovnik:start#neko|nekovalentních interakcí]] mezi pevným adsorbentem a adsorbovanou látkou. Jedná se o rovnovážný (jev vratný), který se někdy označuje fyzikální adsorpce. Adsorpce prostřednictvím chemických ([[slovnik:start#vko|kovalentních vazeb]]) (opačným jevem je desorpce) bývá nevratná.

**alonž**<BOOKMARK:alo>[[prach:prasnost#alo|*]] - přípravek který se používá k jímání destilátu z destilační aparatury.

**albedo**<BOOKMARK:alb>[[plasty:fdegradace#alb|*]] - míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu. Jde o poměr odraženého elektromagnetického záření ku množství dopadajícího záření.

**afinita elektronová** – změna energie doprovázející děj, při kterém neutrální atom přijme elektron a vzniká záporně nabitý ion.

**anion**<BOOKMARK:an> – ion nesoucí záporný náboj.

**anoda a katoda**<BOOKMARK:aak>[[koroze:mechanizmus#aak|*]] – v elektrochemii názvy elektrod. Na **anodě** probíhá [[slovnik:start#oxi|oxidace ]] zatímco na **katodě** [[slovnik:start#red|redukce]] . Při elektrolýze je anoda nabitá kladně a katoda záporně, v [[slovnik:start#cgal| galvanickém článku]] je tomu naopak.

**anoda obětovaná**<BOOKMARK:aob> - (protektor) způsob protikorozní ochrany fungující na principu anodické polarizace. Chráněný objekt se buď vodivě propojí s elektrodou z méně ušlechtilého kovu, nebo se na jeho povrchu vytvoří povlak než je objekt samotný. Tento povlak se nazývá obětovanou anodou.

**ANSI**<BOOKMARK:ansi> - (American National Standards Institute) Americký národní standardizační institut

**amfoterita**<BOOKMARK:amf>[[uprava:kvolba#amf|*]] - schopnost některých prvků a jejich sloučenin reagovat jak s kyselinami, tak s hydroxidy.

**atom** – nejmenší částice hmoty, kterou již chemickými prostředky dále
nelze dělit a která rozhoduje o vlastnostech daného chemického
prvku. Z řeckého átomos = nedělitelný.

**atmosférická koroze**<BOOKMARK:atk>[[koroze:kprostredi#atk|*]] - elektrochemický korozní proces probíhající na kovech v atmosféře za přítomnosti vlhkosti vzduchu, teploty a polutantu v ovzduší (<chem>SO2</chem>, NOx, ...)

**ATE**<BOOKMARK:ate>[[termoplast:tridy#ate|*]] - (Assessed Thermal Endurance index) index tepelné odolnosti. Číselná hodnota teploty v °C, do níž má kontrolní materiál známé a vyhovující provozní
vlastnosti v konkrétní aplikaci.

**azbestóza**<BOOKMARK:azb>[[aspekty:materialy#azb|*]] - plicní fibróza vzniklá na podkladě dlouhodobé expozici prachu obsahujícího azbest.

==== B ====

**biodeteriorace**<BOOKMARK:bd>[[plisne:deteriorace#bd|*]] - změna vlastností materiálů zapříčiněná činností živých organismů (bakterie, houby, hmyz a hlodavci). Biodeterioraci podléhá většina organických materiálů jako celulóza, textilní vlákna. Vlivem mikrobiální koroze jsou znehodnocovány i materiály jako kovy nebo sklo.

**bod trojný** – teplota a tlak, při nichž jsou v [[slovnik:start#rov|rovnováze]] tři fáze,
obvykle pevná, kapalná a plynná fáze dané látky. Pro vodu tato
rovnováha nastává při tlaku 610,6 Pa a teplotě 0,01
oC; tato teplota odpovídá hodnotě 273,16 kelvinů a její pomocí je kelvin definován
v mezinárodní soustavě jednotek [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Soustava_SI |SI ]].

**bod rosný**<BOOKMARK:br> - (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává [[slovnik:start#kond|kondenzace]].

**BFR**<BOOKMARK:bfr> - (Brominated Flame Redardants) bromované zpomalovače hoření

**bromace** – zavedení atomu bromu do molekuly; analogie [[slovnik:start#chlo|chlorace]].

** BREF**<BOOKMARK:bref> [[politika:smernice#bref|*]] - soubor referenčních dokumentů, které pokrývají průmyslové činnosti uvedené v příloze 1 směrnice EU o integrovaném omezování práv. Poskytují popisy řady průmyslových procesů a např. jejich provozních podmínek a emisních sazeb. Členské státy jsou povinny vzít tyto dokumenty v úvahu při určování nejlepších dostupných technik obecně nebo ve zvláštních případech podle směrnice.

==== C ====

**coulometrie**<BOOKMARK:cul> – elektrochemická analytická metoda, při níž se stanovuje množství látky v roztoku na základě [[slovnik:start#nab|náboje]], který se musí
dodat, aby se při [[slovnik:start#ely|elektrolýze]] kvantitativně vyloučil (nebo jinak přeměnil) stanovovaný ion (elektrodově aktivní látka).

**částice** – v chemii základní strukturní jednotky látek (atomy, molekuly, nebo ionty včetně jádra vodíku H+ ), samostatně vstupující do chemických procesů (reakcí); ve fyzice elementární částice (elektrony, jaderné protony, neutrony, [[slovnik:start#fot|fotony]]).

**cementit** - (karbid železa <chem>Fe3C</chem>) je sloučenina železa a uhlíku.

**Chelatační pryskyřice**<BOOKMARK:cel>[[recyklace:kpostupy#cel|*]] - polymer, který se chová jako médium pro výměnu iontů (vázání iontů)

**článek elektrochemický**<BOOKMARK:cgal>[[koroze:mechanizmus#cgal|*]] – (galvanický), systém tvořený dvěma elektrodami, ponořenými v roztoku elektrodově aktivních látek. Klasickým příkladem je Danielův galvanický článek, v němž je do roztoku <chem>CuSO4</chem> ponořena měděná elektroda a do roztoku <chem>ZnSO4</chem> elektroda zinková; oba roztoky jsou vodivě propojeny. Anodu, která se nabíjí záporně, tvoří zinek, který se oxiduje na <chem>Zn2+</chem>, zatím co na kladně nabité měděné katodě dochází k redukci <chem>Cu2+</chem> na měď. Takovýto článek může být zdrojem elektrického proudu (baterie).

**čísla kvantová**<BOOKMARK:ckva> – čísla, jimiž jsou v [[slovnik:start#mkv|kvantové mechanice]] charakterizovány určité částice (jejich energetické stavy) ve studovaném systému.

**číslo oxidační** – (oxidační stupeň, oxidační stav) 
 udává, o kolik se elektronová konfigurace
atomu v dané sloučenině liší od elektronové konfigurace volného atomu. Tato formální elektronová konfigurace je odvozena z iontového modelu a odpovídá počtu elektronů v atomu v případě, kdyby všechny elektrony podílející se na vazbě přešly k atomu
s vyšší elektronegativitou.\\ Oxidační číslo se zapisuje římskou číslicí. Oxidační stav prvků v elementárním stavu je roven nule, algebraický součet oxidačních čísel atomů v neutrální molekule je roven nule, v případě iontu se jejich součet rovná jeho náboji. V běžných
sloučeninách má vodík oxidační číslo I a kyslík II. U organických
sloučenin se elektrony z vazby mezi stejnými atomy se dělí stejným dílem.\\ Znalost oxidačního čísla se uplatňuje zejména při vyčíslování oxidačně-redukčních rovnic. Kladná oxidační čísla vyjadřuje klasické české názvosloví anorganických sloučenin koncovkami: -ný
(+I), -natý (+II), -itý (+III), -ičitý (+IV), -ečný nebo -ičný (+V),
-ový (+VI), -istý (+VII), -ičelý (+VIII).

**činidlo oxidační a redukční**<BOOKMARK:cred><BOOKMARK:coxi> – látka, která se při oxidačně-redukční
reakci [[slovnik:start#red|redukuje]] a svého reakčního partnera oxiduje, je činidlo oxidační, a naopak. To znamená, že při reakci <chem>2H2</chem> + <chem>O2</chem> → <chem>2H2O</chem> je <chem>O2</chem> činidlem oxidačním (redukuje se), zatímco <chem>H2</chem> je činidlem redukčním
(oxiduje se).

**číslo neutronové** – počet neutronů v jádře atomu, (značí se
N). Lze ho  vypočítat při znalosti nukleonového (**A**) a protonového čísla (**Z**), neboť N = A − Z.

**číslo nukleonové**<BOOKMARK:cisnuk> – počet [[slovnik:start#nuk|nukleonů]] v jádře daného atomu (A).

**Cupro-nickel**<BOOKMARK:cuni> (CuNi) - slitina mědi, která obsahuje nikl a posilující prvky, jako je železo a mangan. Cupro-nickel je vysoce odolný vůči korozi slanou vodou.

**creep**<BOOKMARK:crp>[[aspekty:materialy#crp|*]] - (tečení materiálu) odolnost proti plastické deformaci materiálů.

**CFRP**<BOOKMARK:cfrp> - (Carbon Fiber Reinforced Polymer) kompozitní materiál (polymer) vyztuženého uhlíkovými vlákny.

**CRT**<BOOKMARK:crt>[[recyklace:kpostupy#crt|*]] - (Cathode Ray Tube) zobrazovací zařízení, které funguje na principu katodové trubice.
 
==== D ====

**délka záření vlnová** <BOOKMARK:dvln>– charakteristický parametr [[slovnik:start#zelmg|elektromagnetického záření]] (elektronová, vibrační a rotační spektra); značí se obvykle **λ**. Vlnová délka souvisí s frekvencí záření **ν** vztahem ν = c/λ, kde konstanta **c** je [[slovnik:start#rsv|rychlost světla]].

**děje adiabatické** – termodynamické procesy, při nichž nedochází k tepelné výměně mezi soustavou a okolím. Soustava je tedy dokonale tepelně isolována (např. termoska).

**děje isobarické, isochorické a isotermické** – termodynamické procesy probíhající za konstantního tlaku, objemu nebo teploty.

**děj fotochemický**<BOOKMARK:dfch> – [[slovnik:start#rfch|fotochemické reakce]].

**děje vratné a nevratné** – termodynamická definice: při vratném ději prochází [[slovnik:start#sou|soustava]] velkým počtem malých změn a je trvale v rovnováze - tento proces lze kdykoliv malou změnou podmínek obrátit; jakýkoliv jiný způsob přechodu je nevratný. Všechny samovolně probíhající děje jsou nevratné, neboť systém, v němž probíhají, je mimo rovnováhu.

**děj fyzikální**<BOOKMARK:dfy> – proces, při němž základní struktura látky (stavba molekul) zůstává nedotčena.

**děj chemický**<BOOKMARK:dcem> – proces, při němž se mění struktura stavebních částic obsažených ve studovaném systému, a tím i základní vlastnosti
látky. Dochází k přerušení (zániku) některých chemických vazeb a ke vzniku vazeb nových.

**deriváty uhlovodíků** – organické sloučeniny, které obsahují kromě atomů vodíku a uhlíku i další prvky, např. kyslík, dusík.

**degradace**<BOOKMARK:dgr>[[prostredi:prostredi#dgr|*]] - (znehodnocení) změna, pokles, zhoršení vlastnosti výrobku vlivem působení činitelů provozního prostředí

**demerkurizace**<BOOKMARK:dm> - získávání rtuti v rotační trubkové peci. Za vysoké teploty se z odpadu získává rtuť v plynném skupenství. Po její kondenzaci v chladicím systému je získaná rtuť dodávána výrobcům jako surovina.

**diagram fázový** – zvláštní typ stavového diagramu, v němž je zachyceno rozdělení látky nebo směsi látek mezi jednotlivé fáze.

**diagram stavový** – grafické znázornění vzájemné závislosti stavových veličin, zejména tlaku, teploty a objemu.

**dipól** – útvar (chemii obvykle molekula), u něhož těžiště kladného a záporného náboje není lokalizováno ve stejném bodě. Kvantitativním vyjádřením velikosti dipólu je tzv. elektrický dipólový moment **d**, jehož velikost je dána vztahem d = q · r,
kde **q** je velikost jednoho z nábojů, tvořících dipól, a **r** vzdálenost jejich těžišť. Např. molekula vody má výrazný permanentní
dipólový moment, jehož kladný pól je na straně vodíkových atomů a záporný poblíž atomu kyslíku. Molekuly, tvořící permanentní dipól,
nazýváme polární (<chem>H2O</chem>); nepolární molekuly je např. <chem>CH4</chem>.

**disociace elektrolytická**<BOOKMARK:dely> – proces, popisující rozpad elektrolytů na ionty při tavení nebo rozpouštění. V ve vodném prostředí kyseliny při disociaci odštěpují <chem>H+</chem> a zásady <chem>OH-</chem>; soli se rozpadají na [[slovnik:start#kat|kationy]] a [[slovnik:start#an|aniony]], které je tvoří.

**dráha střední volná**<BOOKMARK:dsv> - průměr délek drah, kterou molekula uletí mezi dvěma srážkami.

**dualismus korpuskulárně – vlnový** – dualismus vlna – částice, skutečnost, že každý hmotný objekt se za jistých okolností může projevovat jako vlna (má tedy časově proměnné vlastnosti) a jindy jako nedělitelná částice. Tato vlastnost se projevuje u elementárních částic (např. elektrony se za určitých podmínek chovají jako elektromagnetické vlnění velmi krátké [[slovnik:start#dvln |vlnové délky]]) stejně tak jako u elektromagnetického záření (světlo je tvořeno tokem elementárních nedělitelných částic – [[slovnik:start#fot|fotonů]]). 
 
==== E ====

**einstein**<BOOKMARK:ein>[[plasty:mdegradacep#ein|*]] - jednotka definována jako jeden mol (6,022 . 1023) ze fotonů (není v systému SI).

**elastomer**<BOOKMARK:elm> - vysoce elastický polymer, který lze za běžných podmínek malou silou
značně deformovat bez porušení. Tato deformace je převážně vratná

**elektrolýza**<BOOKMARK:ely> – elektrochemický proces, kdy jsou do roztoku, nebo do taveniny elektrolytu zavedeny dvě elektrody, na něž je přivedeno
stejnosměrné napětí. Kationty jsou přitahovány k záporně nabité katodě, kde se redukují, zatímco anionty se oxidují na anodě.

**elektroda**<BOOKMARK:elda> – kovový vodič v kontaktu s nekovovou částí obvodu, nejčastěji s roztokem iontů. Obecněji kontakt dvou nemísitelných fází, kde na fázovém rozhraní probíhá redoxní reakce či výměna nabitých částic. Výsledkem je potenciálový rozdíl mezi [[slovnik:start#fa|fázemi]].

**elektroda vodíková standardní**<BOOKMARK:elv> – platinový drátek, pokrytý platinovou černí a sycený plynným vodíkem za atmosférického tlaku. Drátek je ponořen do vodného roztoku [[slovnik:start#ph|pH]] = 0. [[slovnik:start#potel|Elektrodový potenciál]] této elektrody je definičně stanoven jako nulový.

**elektron** – e− elementární částice s velmi malou hmotností, nesoucí však záporný náboj v absolutní hodnotě stejný jako proton ([[slovnik:start#nael|elementární náboj]]).
Elektrony tvoří tzv. elektronový obal atomu. Valenční elektrony mají
rozhodující význam při vzniku kovalentních vazeb i při mnohých nekovalentních interakcích molekul a atomů.

**elektrografie**<BOOKMARK:elgr> - chemická metoda analyzující kovové slitiny a vodivé materiály. Na zkoumaný vzorek tvořící anodu se přiloží papír napojený příslušným činidlem a přitlačí se katoda z hliníku. Ionty uvolněné elektrickým proudem ze vzorku reagují s činidlem za vzniku charakteristických barevných produktů.

**elektrony valenční** – elektrony podílející se na vzniku vazeb. Jsou
to elektrony z nejvyšší slupky (vrstvy) atomu, tedy elektrony s nejvyšším [[slovnik:start#ckva|kvantovým číslem]]
 
**elektrolyty** – látky, které se při tavení nebo rozpouštění v polárním rozpouštědle rozpadají na ionty ([[slovnik:start#dely|elektrolytická disociace]]). Elektrolyty, které se takto rozpadají úplně na ionty (soli, silné kyseliny a zásady), označujeme jako **silné**; naopak v roztocích slabých elektrolytů jsou v rovnováze jejich disociované a nedisociované formy.

**elektronegativita atomu** – kvantitativně vyjádřená tendence neutrálního atomu přitáhnout elektron. Největší elektronegativitu má fluor. Z velikosti rozdílu elektronegativit dvou k sobě vázaných atomů lze odhadnout
polaritu vazby. Jistým obrazem elektronegativity je tzv. elektronová
afinita; je to energie uvolněná při vzniku anionu z neutrálního atomu
(atom + e− → anion−).

**ekologie**<BOOKMARK:ek> - věda, která se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Jedná se o interdisciplinární obor využívající poznatky z mnoha vědních disciplín.

**energie aktivační**<BOOKMARK:ea>[[prostredi:klasifikace#ea|*]] - minimální energie, kterou musí mít částice reagujících látek, aby při srážce mezi nimi mohlo dojít k chemické reakci.

**entalpie**<BOOKMARK:entl> – (tepelný obsah) veličina vyjadřující tepelnou energii uloženou v dané látce. Entalpie je jedna z energetických stavových veličin (**H**). Je
definována vztahem H = U − pV , kde **U** je vnitřní energie systému,
**p** tlak a **V** jeho objem.

**EVA**<BOOKMARK:eva> - (ethylene-vinyl acetate) zkratka pro speciální materiál vyvinutý společností Specialized Technology Resources, Inc. Tato vysoce světlo propustná vrstva odděluje tvrdé sklo a křehké křemíkové články tak, aby nedošlo k jejich poškození. Nanáší ve vakuu, při teplotě 150 oCelsia. Při této teplotě se vytvoří 70% až 80% EVA gel, který vytváří mechanickou podporu pro křemíkové články.

==== F ====

**fáze** <BOOKMARK:fa>– fyzikálně odlišitelná oblast v soustavě, oddělená od ostatních částí tzv. fázovým rozhraním. Podle počtu fází dělíme soustavy na jedno, dvou a vícefázové. Podle charakteristických vlastností dělíme fáze na plynné, kapalné a pevné [[slovnik:start#skup|skupenství]].

**faktor zákalový Linkeho**<BOOKMARK:fzl> - charakteristika zeslabení slunečního záření v atmosféře v celém rozsahu spektra, která je definována poměrem reálné atmosféry obsahující zejména vodní páru a atmosférický aerosol k čisté a suché atmosféry. Linkeho zákalový faktor vyjadřuje počet těchto ideálních atmosfér zeslabujících sluneční záření stejně jako reálná atmosféra.

**fenoly**<BOOKMARK:fen> – sloučeniny s funkční skupinou –OH vázanou k atomu uhlíku, který je
součástí aromatického kruhu.

**fermiony**<BOOKMARK:fer> - částice které mají poločíselný [[slovnik:start#spn|spin]] (1/2, 3/2, 5/2, …,) v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π

**fouling**<BOOKMARK:fou> - hromadění nežádoucího materiálu na pevných površích způsobujících zhoršení jejich funkce funkce. Znečišťující materiály se mohou skládat buď z živých organismů (biologické znečištění), nebo z neživé látky (anorganické nebo organické).

**foton**<BOOKMARK:fot> – element (nejmenší částečka) [[slovnik:start#zel|elektromagnetického záření]]. Jeho energie **E** je dána Planckovou-Einsteinovou rovnicí E = hν,
kde **ν** je frekvence záření a **h** [[slovnik:start#kplan|Planckova konstanta]].

**frekvence** – (kmitočet) číslo, které udává, kolikrát za vteřinu proběhne cyklický proces periodicky se měnící veličiny; v případě elektromagnetického záření obvykle uvažujeme intenzitu jeho elektrického pole ([[slovnik:start#dvln|vlnová délka]]). Jednotkou frekvence je hertz (Hz),
odpovídající s−1 .

**freon**<BOOKMARK:fre> - registrovaná ochranná známka společnosti of The Chemours Company, která jej používá pro řadu halokarbon produktů. Patří mezi ně chlorfluoruhlovodíky (CFC), které způsobují poškozování ozonu a chlorodifluormethan (HCFC).

**frita**<BOOKMARK:fri> – rozemletá, zhomogenizovaná sklovina s přísadami (jíl, křemen, barvítko)

**funkce vlnová**<BOOKMARK:fvln> – v kvantové mechanice matematická funkce, která plně popisuje určitý stav daného systému. Je-li známa, lze pomocí ní určit všechny vlastnosti systému. Pokud známe vlnovou funkci elektronu v určitém energetickém stavu, lze vypočítat rozložení pravděpodobnosti jeho výskytu v dané oblasti a jeho energii. Vlnovou funkci označujeme obvykle ψ; jedno elektronovou vlnovou
[[slovnik:start#orb|orbitalu]].

==== G ====

**gravimetrie**<BOOKMARK:grm>[[prach:prasnost#grm|*]] – (vážková analýza) kvantitativní analytická metoda, při níž se množství stanovované látky určí buď přímo jejím
zvážením, nebo jejím převedením na dobře izolovatelný stabilní produkt, který se následně zváží a obsah stanovované látky se
vypočte.

==== H ====

**HCR**<BOOKMARK:hcr> - zkouška tvrdosti podle Rockwella provedená diamantovým kuželem při zatěžování silou 1471 N

**HV**<BOOKMARK:hv> - výsledek zkoušky tvrdosti podle Vickerse

**hladina energetická** – (energie určité částice) Pojem vychází ze skutečnosti, že atomy, molekuly ionty i elektrony mohou nabývat
pouze určitých energií.

**hladina Fermiho**<BOOKMARK:hfr> – poslední obsazená energetická hladina v soustavě

**HIC**<BOOKMARK:hic> - (Halving Interval) půlicí interval. Číselná hodnota teplotního intervalu v kelvinech, který má za následek zkrácení doby pro dosažení koncového bodu při teplotě rovnající se [[slovnik:start#ti|TI]] o polovinu.

**hmotnost** – fyzikální veličina charakterizující [[slovnik:start#set|setrvačnost]] hmotného tělesa. Jednotkou hmotnosti je kilogram (kg).

**hmotnost atomová nebo molekulová** – veličina, charakterizující klidovou hmotnost atomu nebo molekuly. Lze ji možno vyjádřit různým způsobem. V základních hmotnostních jednotkách kg nebo g pak vychází pro atomy v řádech 10−24 – 10−22.

**hmotnost molární** – hmotnost jednoho molu dané látky (M), obvykle udávaná v jednotkách g·mol−1.

**hustota**<BOOKMARK:hst> – hmotnost objemové jednotky dané látky, udávaná v jednotkách kg·m−3 nebo g·cm−3.

**hydrolýza iontů** – interakce rozpuštěných iontů s vodou, která tvoří jeho solvatové okolí. Kationty jsou solvatovány tak, že jsou
k nim molekuly vody orientovány atomem kyslíku

**hydroxidy**<BOOKMARK:hyox> – zásady, látky které v roztoku uvolňují hydroxidové anionty OH−.

==== CH ====

**chlorace**<BOOKMARK:chlo> – zavedení atomu chloru do molekuly.

**chromatografie**<BOOKMARK:chgr> – skupina separačních metod, založených na
rozdílné afinitě dělených látek ke stacionární (nepohyblivé) a mobilní (pohyblivé) fázi. Chromatografické metody patří k nejdůležitějším metodám, které umožňují analyzovat složité směsi molekul.

**chromofor**<BOOKMARK:chfr> – látka, molekula nebo část molekuly, která může absorbovat elektromagnetické záření určité vlnové délky.

==== I ====

**IEC**<BOOKMARK:iec> - (International Electrotechnical Commission) světová elektrotechnická normalizační komise.

**ISO**<BOOKMARK:iso> - (International Organization for Standardization) mezinárodní organizace pro normalizaci.

**ion** – částice atomární velikosti (atom, molekula nebo jejich asociáty), nesoucí kladný (kation) nebo záporný (anion) náboj.

**inhibice**<BOOKMARK:inh> – útlum, potlačení, zpomalení sledovaného děje nebo reakce působením určité látky, inhibitoru.

**interakce**<BOOKMARK:inak> – vzájemné působení částic. Do této kategorie
nezahrnujeme [[slovnik:start#vko|kovalentní vazby]]. Patří sem však různé typy iontových, vodíkových, hydrofobních a dalších van der Waalsových slabých vazeb.

**interakce iontové** –  interakce elektrostatické

**interakce elektrostatické**<BOOKMARK:inel> – též iontové interakce, přitažlivé či odpudivé síly, vyvolané elektrostatickým působením nábojů v molekulách. Tyto náboje mohou být typu iontů či trvalých (permanentních)
dipólů. Iontové interakce nábojů působí na relativně velkou vzdálenost; jejich energie je dána [[start#Z|Coulombovým zákonem]].

**interakce nekovalentní** <BOOKMARK:ineko>– též nevazebné interakce nebo slabé vazby,
všechny meziatomové interakce jiné povahy než je kovalentní vazba,
tedy zejména elektrostatické interakce, vodíkové vazby, van der Waalsovy interakce a hydrofobní interakce.

**interakce van der Waalsovy**<BOOKMARK:iwal> – (van der Waalsovy síly) Všechny
typy přímých nekovalentních interakcí, které nespadají do kategorie
vodíkových můstků a elektrostatických interakcí. Přitažlivé interakce tohoto
typu jsou vyvolány vzájemným působením elektronů atomů, které se
přiblížily na dostatečně malou vzdálenost. Van der Waalsovy interakce jsou odpovědny za to, že se atomy nemohou přiblížit více, než odpovídá jejich atomovému poloměru.

**IPCC**<BOOKMARK:ipcc>[[aspekty:materialy#ipcc|*]] - (Intergovernmental Panel on Climate Change) je mezivládní vědecký panel pro změny klimatu, který byl založen v roce 1988.

**isobara**<BOOKMARK:ibar> – závislost [[slovnik:start#velst|stavové veličiny]] (např. objemu) určitého množství plynu na teplotě při konstantním tlaku.

**isoterma** – závislost stavové veličiny (např. tlaku) určitého množství plynu na objemu při konstantní teplotě.

**isoterma adsorpční**<BOOKMARK:iterm> [[vlhkost:mechanizmus#iterm|*]] – závislost množství rovnovážně adsorbované látky (při určitém
množství adsorbentu) na koncentraci látky (parciálním tlaku adsorbované složky v plynné fázi) za konstantní
teploty. Adsorpční isotermy mívají tvar rovnoosé hyperboly s posunutým počátkem (Langmuirova rovnice).

==== J ====

**jádro atomu** – centrální kladně nabitá oblast atomu, tvořící přibližně 99 % jeho hmotnosti. Jeho poloměr je 10 000 – 100 000 krát menší než poloměr celého atomu. Nese kladný náboj odpovídající protonovému číslu. Poněkud formálně lze říci, že je tvořeno protony a neutrony

**jev fotoelektrický**<BOOKMARK:jfot> – úkaz, kdy v důsledku dopadu (absorpce) [[slovnik:start#zel|elektromagnetického záření]] určité [[slovnik:start#dvln|vlnové délky]] jsou z povrchu kovového materiálu uvolňovány elektrony. K tomuto jevu nedochází při vlnových délkách vyšších, než je kritická hodnota, a to bez ohledu na intenzitu záření. Toto zjištění vedlo k obecnému přijetí představy o korpuskulárně – vlnovému dualismu elementárních částic a elektromagnetického záření a k rozvoji kvantové teorie

**jev Tyndallův**<BOOKMARK:jty>[[prach:prasnost#jty|*]] - (difúzní rozptyl světla) vzniká, pokud paprsek prochází prostředím, které málo absorbuje mikroskopické částečky. Dochází odklánění procházejícího světla.

==== K ====

**kation**<BOOKMARK:kat> – ion nesoucí kladný náboj.

**katoda**<BOOKMARK:ktd> – [[slovnik:start#aak|anoda a katoda]]

**karcinogen**<BOOKMARK:karc>[[aspekty:specifika#karc|*]] - (kancerogen) jakákoliv chemická látka, biologické agens, radionuklid nebo průmyslový proces, který způsobuje nebo napomáhá rakovinnému bujení buněk, které vede k výskytu rakovinných nádorů.

**klec Faradayova**<BOOKMARK:klfar>[[aspekty:materialy#klfar|*]] - princip z oblasti elektromagnetismu, který je založen na tom, že elektrický náboj je soustředěn pouze na povrchu vodiče, nikoli v jeho objemu. Uvnitř (dokonalého) vodiče nepůsobí proto žádné elektrické pole.

**koeficient variační**<BOOKMARK:kv> - variační koeficient je podíl výběrové směrodatné odchylky a střední hodnoty. Výběrová směrodatná odchylka **s** je charakteristikou proměnlivosti (variability) statistického souboru. 
<m 8> s = sqrt{{1/{N-1}{sum{i=1}{N}{(x_i -{overline{x}})}^2}}} </m>

**kolorimetr**<BOOKMARK:kol> - zařízení, které slouží ke kvantifikaci barev pomocí [[https://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ|CIE XYZ]] souřadnic.

**kovy** – elektropozitivní prvky. Mají snahu předávat valenční elektrony a tvořit jednoatomové kationty. V elementárním stavu vytvářejí krystalové struktury založené na nejtěsnějším uspořádání atomů spojených kovovou vazbou.

**koeficient absorpční** – konstanta úměrnosti mezi koncentrací a absorbancí.

**koncentrace**<BOOKMARK:konc> – číselné vyjádření složení směsi (nejčastěji roztoku). Vyjádření obsahu dané látky v jednotkovém množství směsi.

**koncentrace molární** – látková koncentrace.

**koncentrace látková** – molární koncentrace, počet molů dané látky v daném objemu roztoku. Nejpoužívanější jednotkou je mol·dm−3 (= mol·l−3)

**koncentrace hmotnostní** – hmotnost určité látky v daném objemu (obvykle v jednom dm3 ). Udává se nejčastěji v jednotkách
kg·dm−3 (= g·cm−3 = kg·l−1). Setkáváme se však i s jednotkami g·dm−3.

**konstanta Boltzmannova**<BOOKMARK:kbol> - **k** vztah mezi termodynamickou teplotou a vnitřní energií plynu. Je číselně rovna dvěma třetinám tepelné kapacity jednoatomového ideálního plynu (např. vzácného) při stálém objemu vztažené na jednu molekulu.

**konstanta rovnovážná**<BOOKMARK:kro> – konstanta, charakterizující „polohu rovnováhy“ dané chemické reakce.

**konstanta Faradayova**<BOOKMARK:kfar>[[kpovlak:kpovlak#kfar|*]] – **F** konstanta, udávající absolutní hodnotu náboje jednoho molu elektronů nebo protonů. Je tedy násobkem elementárního náboje (1,602·10−19 C) a Avogadrovy konstanty (6,022·1023 mol−1 ). Její číselná hodnota je 96 485 C·mol−1.

**konstanta Planckova**<BOOKMARK:kplan>[[plasty:mdegradacep#kplan|*]] – **h** jedna ze základních konstant kvantové mechaniky, h = 6,625·10−34 J·s.

**konstanta Avogadrova**<BOOKMARK:kavo> – **NA** počet částic obsažených v jednom molu látky NA = 6,022·1023 mol−1.

**konstanta univerzální plynová**<BOOKMARK:kp> – **R** konstanta vyskytující se v mnoha vztazích obecné a fyzikální chemie (stavová rovnice ideálního plynu) Je to součin Avogadrovy konstanty **NA** a Boltzmannovy konstanty **k** (<m>R=N_A k</m>). Její hodnota je 8,314 J·K−1 ·mol−1

**kondenzace**<BOOKMARK:kond> – přechod látky z plynné do kapalné fáze. Ke kondenzaci vodní páry dochází, poklesne-li teplota povrchu na hodnotu [[start#B|rosného bodu]].

**kinetika reakční** – obor fyzikální chemie, zabývající se studiem rychlosti chemických reakcí. Snaží se také popsat vlivy, které reakční rychlost ovlivňují, a odvodit mechanismy, jimiž reakce probíhají.

**kroužek gemedis**<BOOKMARK:kgmd> - prvek pro reprodukovatelné dávkování rtuti v lineárních světelných zdrojích

**krystal** – pevné hmotné těleso, vytvořené z dané látky, jehož částice jsou rozmístěny tak, že vytvářejí pravidelnou prostorovou strukturu (mřížku).

**kyseliny silné a slabé** – rozdělení kyselin (resp. zásad) podle schopnosti odštěpovat v daném prostředí proton (resp. hydroxidový ion). Zředěné silné kyseliny (resp. zásady) jsou ve vodném roztoku téměř plně disociovány.

==== L ====

**látka** – jedna ze dvou základních forem hmoty (druhou základní formou je [[slovnik:start#pol|pole]]). Jde o objektivně existující realitu s nenulovou klidovou hmotností. Může být tvořena atomy (viz prvek), molekulami nebo
ionty s navzájem se vyrovnávajícími náboji (látka je navenek elektroneutrální). Látky rozdělujeme na látky čisté (chemická individua) a směsi (homogenní a heterogenní).

**látky amorfní**<BOOKMARK:lam> – pevné látky, které nemají krystalovou strukturu. Jejich struktura připomíná ztuhlé kapaliny: částice jsou v nich uspořádány náhodně. Nejznámější skupinou amorfních látek jsou skla.

**látky perzistentní**<BOOKMARK:lper>[[aspekty:materialy#lper|*]] - (Persistent Organic Pollutants) jsou organické látky dlouhodobě setrvávající v prostředí,

**lanthanoidy**<BOOKMARK:lant> – souhrnný název pro 14 prvků, které v periodické tabulce následují za lanthanem, je to cer, praseodym, neodym, promethium (radioaktivní), samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, ytterbium a lutecium. Jejich chemické chování je velice podobné. Společným rysem jejich chemického chování je, že se vyskytují jako kationty Ln3+.

**legura**<BOOKMARK:leg>[[uprava:kvolba#leg|*]] - kov (prvek) přidávaný do nízkouhlíkaté oceli pro úpravu jejich vlastností

==== M ====

**makromolekula** – molekula, jejíž relativní (molekulová) hmotnost
přesahuje hranici 10 000. Obvykle se jedná o polymery, v nichž se mnohokrát opakuje základní stavební (tzv. monomerní) jednotka.

**materiál kandidátský**<BOOKMARK:mk> - (candidate material) materiál, pro který chceme stanovit jeho tepelnou odolnost.

**modul pružnosti**<BOOKMARK:mpr> - charakteristická veličina materiálu používanou při studiu pružnosti. Podle způsobu namáhání (zatížení) materiálu se rozlišuje modul pružnosti v tahu (tzv. Youngův modul),
modul pružnosti ve smyku, modul objemové pružnosti.

**mol**<BOOKMARK:mol> – množství látky, která obsahuje stejný počet částic (atomů, molekul nebo iontů) jak obsahuje 12 g uhlíku 12C atomů (viz [[slovnik:start#kavo|Avogadrova konstanta]]). Pro mol fotonů se užívá jednotka [[slovnik:start#ein|einstein]]. n=N/NA, kde N je počet částic v látce, NA Avogadrova konstanta.

**monomer**<BOOKMARK:mon> – jednoduchá sloučenina, ze které se připravují polymery. Například ethen (ethylen) je monomerem pro přípravu polyethylenu.

**mor cínový**<BOOKMARK:mor>[[aspekty:materialy#mor|*]] - stav kdy při teplotě 13,2 ° C se čistý cín transformuje ze stříbřitě tažného kovového bílého cínu na křehký, nekovový šedý cín s kosočtvercovou krychlovou strukturou.

**mechanika kvantová**<BOOKMARK:mkv> – též vlnová, matematický popis mikročástic. Vychází z několika postulátů, pomocí nichž je možno přiřadit studované struktuře určité matematické parametry ([[slovnik:start#ckva|kvantová čísla]] a [[slovnik:start#fvln|vlnová funkce]]), jež mohou být korelovány s fyzikálními a chemickými vlastnostmi příslušných látek.

==== N ====

**náboj elektrický**<BOOKMARK:nab> – jedna ze základních elektrických veličin. Dvě hmotná tělesa s nenulovým nábojem (tzv. nabitá tělesa) se buď přitahují (mají-li opačný náboj) nebo odpuzují (mají-li náboj stejný); velikost tohoto silového působení (síly) je dána [[slovnik:start#zakcol| Coulombovým zákonem ]]. Jednotkou náboje je coulomb (**C**).

**neutron** – nenabitá elementární částice podílející se na stavbě atomového jádra. Má téměř stejnou hmotnost jako proton. Počet neutronů v jádře udává neutronové číslo.

**nukleony**<BOOKMARK:nuk> – společný název pro částice, z nichž se skládá jádro
atomu (protony a neutrony). Počet nukleonů v atomovém jádře se
nazývá [[slovnik:start#cisnuk|nukleonové číslo]]

**náboj elementární**<BOOKMARK:nael> – náboj, který nese proton (+) nebo elektron(–); označuje se **e** a má hodnotu 1,602 · 10−19 C

==== O ====

**obal elektronový** – soustava elektronů, obklopující atomové jádro.

**objem** – [[slovnik:start#velst|stavová veličina]], charakterizující rozprostraněnost soustavy.
Základní jednotkou je m3 , odvozené jednotky jsou dm3 (litr, l),
cm3 (mililitr, ml) nebo mm3 (mikrolitr, µl).

**objem molární** – objem jednoho molu látky. Základní jednotkou
je m3·mol-1. Pro plyny, řídící se stavovou rovnicí ideálního plynu,
je molární objem za „normálních podmínek“ (při teplotě 273,15 K a
tlaku 101325 Pa) roven 22,414 dm3·mol-1.

**ocel patinující**<BOOKMARK:opt>[[uprava:volba#opt|*]] - speciální oceli u kterých za vhodných atmosférických podmínek na povrchu postupně vznikají vrstvy oxidů (patiny), která významně zpomalují rychlost koroze.

**odpor elektrický** – základní vlastnost elektrického obvodu nebo
jeho části, charakterizující schopnost vést elektrický proud. Jeho převrácenou hodnotou je vodivost. Základní jednotkou odporu je ohm (Ω).

**oligomer**<BOOKMARK:olm> – molekula, tvořená dvěma až deseti podjednotkami, monomery, které mohou být vázány [[slovnik:start#vko|kovalentně]] 
i nekovalentně.

**orbital**<BOOKMARK:orb> – jedno elektronová vlnová funkce; v chemii (ne zcela přesně) prostor, v němž se s velkou pravděpodobností nachází elektron, jehož stav je popsán určitou sadou [[slovnik:start#ckva|kvantových čísel]].

**oxidace**<BOOKMARK:oxi> – reakce, při níž částice (atom, molekula nebo ion) ztrácí
elektron a zvyšuje tak svůj oxidační stupeň (opak [[slovnik:start#red|redukce]]). Může tak
činit předáním elektronu jiné částici (redukční činidlo) nebo, při
elektrochemických procesech, příslušné elektrodě – anodě.

**oxidy**<BOOKMARK:oxd> – binární i vícesložkové sloučeniny prvků s kyslíkem, v nichž
je kyslík ve formálním oxidačním stavu.

**oxidy dusíku** <BOOKMARK:onx> - souhrnně označované **NOx** jsou sloučeniny dusíku a kyslíku - oxid dusný (<chem>N2O</chem>), oxid dusnatý (NO), oxid dusitý (<chem>N2O3</chem>), oxid dusičitý (<chem>NO2</chem>), oxid dusičný (<chem>N2O5</chem>)

==== P ====

**pára** – plynná [[slovnik:start#fa|fáze]], která je v [[slovnik:start#rov|rovnováze]] s příslušnou kapalinou

**patrona Soxhletova**<BOOKMARK:psx>[[prach:prasnost#psx|*]] - přípravek pro extrakci z pevných látek, které jsou omezeně rozpustné v daném rozpouštědle.

**pH**<BOOKMARK:ph> – záporný dekadický logaritmus koncentrace iontů H+ (resp.
hydroxoniových iontů <chem>H3O+</chem> ) v roztoku.

**pohyb Brownův**<BOOKMARK:pb> - náhodný pohyb mikroskopických částic v plynném médiu. Molekuly se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné. Rychlost Brownova pohybu je úměrná teplotě systému.

**polutant** <BOOKMARK:polt>[[aspekty:aspekty#polt|*]] - znečišťující, odpadní látka.

**polymery** – makromolekulární látky tvořené opakujícími se strukturními jednotkami. Vznikají z monomerů různými polymeračními reakcemi.

**potenciometrie**<BOOKMARK:potm>[[koroze:mechanizmus#potm|*]] - elektrochemická analytická metoda založená na měření rovnovážného napětí (elektromotorického napětí) článku, který je složen z měrné (indikační) a srovnávací (referentní) elektrody. Elektrický potenciál měrné elektrody závisí na koncentraci stanovované látky, potenciál srovnávací elektrody je konstantní. Rovnovážné napětí, které je rozdílem těchto dvou potenciálů, je mírou koncentrace sledované látky.

**potenciál elektrodový**<BOOKMARK:potel> – elektrický potenciál elektrody vůči roztoku, do něhož je ponořena. Tato veličina, udávaná ve voltech nebo milivoltech, není experimentálně měřitelná. Elektrický potenciál se proto zjišťuje vůči [[slovnik:start#elv|vodíkové elektrodě]], jejíž potenciál je stanoven jako nulový.

**pohyblivost iontová** – rychlost pohybu iontů ve stejnosměrném
elektrickém poli (základní parametr při analýze [[slovnik:start#vod|vodivosti]] roztoků).

**povlak antifrikční**<BOOKMARK:pant> - (Anti-Friction-Coatings) povlak, suché mazivo usnadňující kluznost povrchu.

**povrch konvexní**<BOOKMARK:pkv> - (vypouklý) je taková forma plochy/křivky, které jsou vyklenuté směrem ven.

**povrch konkávní**<BOOKMARK:pkk> - (vydutý) je taková forma plochy/křivky, které jsou vyklenuté směrem dovnitř.

**pole**<BOOKMARK:pol> – vedle látky druhá forma hmoty (např. gravitační, elektrické či magnetické pole).

**plyn** – látka plynného [[slovnik:start#skup|skupenství]].

**plyn ideální**<BOOKMARK:plid> – plynná látka, u níž jsou zanedbatelné jak přitažlivé
mezimolekulové síly, tak velikosti molekul ve srovnání s průměrnou
vzdáleností mezi nimi. Jeho chování popisuje stavová rovnice ideálního plynu. Za atmosférického tlaku se mnohé plyny svým chováním blíží plynu ideálnímu.

**PM**<BOOKMARK:pm> - (Particulate Matter) jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem. Jejich zvýšená koncentrace může způsobovat závažné zdravotní problémy.

**precipátor**<BOOKMARK:prci>[[prach:prasnost|*]] - (odlučovač) zařízení které odstraňuje jemné částice, jako je prach a kouře, z proudícího plynu

**prostředí provozní** <BOOKMARK:ppro>[[prostredi:prostredi#ppro|*]] - složky životní prostředí (teplota, vlhkost, sluneční záření, ...) + podmínky provozu (elektrické namáhání, mechanické namáhání, vibrace, ...)

**prostředí životní**<BOOKMARK:pzi> - systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci.

**pružnost** - (elasticita nebo tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.

**princip Pauliho**<BOOKMARK:paul> - dva nerozlišitelné [[slovnik:start#fer|fermiony]] nemohou být ve stejném kvantovém stavu

**přístup environmentální**<BOOKMARK:penvi>[[aspekty:aspekty#penvi|*]] - šetrný přístup k životnímu prostředí při návrhu, výrobě, užití a likvidaci výrobku, který je zároveň slučitelný s požadavkem ekonomické efektivity a technické úrovně (konkurenceschopnosti).

==== R ====

**radikál** – částice, která má jeden nebo více nepárových elektronů.

**reaktoplast**<BOOKMARK:rp>[[vlhkost:navlhani#rp|*]] - plast u kterého za zvýšené teploty dochází k nevratné (neopakovatelné) změně stavu

**reakce fotochemické**<BOOKMARK:rfch> – chemické reakce, podmíněné absorpcí světla příslušnými reaktanty nebo katalyzátory reakce. Molekula v excitovaném stavu mívá totiž ve srovnání s základním stavem odlišnou reaktivitu, a proto může po absorpci světla podlehnout zcela odlišným chemickým přeměnám.

**redukce**<BOOKMARK:red> – reakce, při níž částice přijímá elektron a snižuje tak svůj oxidační stupeň (opak oxidace). Může tak činit přijetím elektronu od jiné částice (viz oxidační činidlo) nebo, při elektrochemických procesech, od příslušné elektrody – [[slovnik:start#ktd|katody]].

**reakce exotermická**<BOOKMARK:rexo> – (exotermní), děj, při němž soustava uvolňuje teplo do okolí, neboť její [[slovnik:start#entl|entalpie]] klesá.

**reakce oxidačně-redukční**<BOOKMARK:ror> – zkráceně redoxní reakce, chemické
přeměny, při nichž dochází ke změně oxidačních stavů prvků, ať již
volných, nebo sloučených. Redoxní děje jsou doprovázeny výměnou
elektronů, přičemž redukovaná látka ([[slovnik:start#coxi|oxidační činidlo]]) elektrony přijímá, zatímco oxidovaná látka ([[slovnik:start#cred|redukční činidlo]]) je odevzdává.

**reakce vratná**<BOOKMARK:rvr> – (zvratná) reakce u nichž [[slovnik:start#kro|rovnovážná konstanta]] má hodnotu, neblížící se nule ani nekonečnu.

**retardér hoření**<BOOKMARK:rh> - samozhášecí přísada v plastu, která zpomaluje nebo zabraňuje hoření.

**REACH**<BOOKMARK:rea>[[aspekty:material#rea|*]] - (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of
Chemicals) zkratka pro chemickou politiku Evropské unie.

**RoHS**<BOOKMARK:roh>[[aspekty:materialy#roh|*]] - (Restriction Of the use of certain Hazardous
Substances in electrical and electronic equipment). Evropská směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

**rovnováha**<BOOKMARK:rov> – též rovnovážný stav, stav systému, kdy pro každý děj, probíhající jedním směrem, lze nalézt děj, probíhající opačným směrem stejnou rychlostí; mohlo by se tedy zdát, že v systému žádné děje neprobíhají. Systém v rovnováze neuvolňuje ani nepřijímá energii. Složení rovnovážné směsi popisuje rovnovážná konstanta.

**rovnice Arrheniova**<BOOKMARK:rarn>[[plasty:tdegradace#rarn|*]] – Arrheniův zákon k = A e−Ea/RT. Vztah mezi rychlostní konstantou **k** a absolutní teplotou **T** , kde **A** je frekvenční faktor, **Ea** aktivační energie a **R** univerzální plynová konstanta. Jde o zásadní vztah, popisující vliv teploty na rychlost reakce a umožňující (ze stanovení závislosti k na T) určit hodnotu Ea.

**rovnice stavová ideálního plynu** – základní vztah popisující chování ideálního plynu: pV = nRT, kde **p** je tlak, **V** objem, **n** látkové
množství plynu, **R** univerzální plynová konstanta a **T** absolutní teplota

**rovnice van’t Hoffova**<BOOKMARK:rhof>[[vlhkost:navlhani#rhof|*]] - závislost osmotického tlaku na koncentraci a teplotě,

**rovnice Nernstova-Petersova**<BOOKMARK:rnp>[[koroze:kprostredi#rnp|*]] - definuje vztah mezi potenciálem kovové elektrody a aktivitou jejích iontů v roztoku u jejího povrchu.

**reaktant** – látka vstupující do chemické reakce.

**rychlost světla ve vakuu**<BOOKMARK:rsv> – označení **c**, jedna ze základních fyzikálních konstant, nejvyšší dosažitelná rychlost. Je definována jako c = 299792458 m·s−1

**RTI**<BOOKMARK:rti>[[termoplast:tridy#rti|*]] - relativní teplotní index je teplotní index zkušebního materiálu získaný z doby, která odpovídá teplotnímu indexu známého referenčního materiálu za předpokladu, že jsou oba materiály vystaveny stejnému stárnutí a také stejným diagnostickým procesům při porovnávací zkoušce. Porovnání se dělá při teplotě jeho tepelné odolnosti ([[slovnik:slovnik:start#ate|ATE]]).

**RTE**<BOOKMARK:rte>[[termoplast:tridy#rte|*]] - (Relative Thermal Endurance index) relativní index tepelné odolnosti je číselná hodnota teploty v °C stanovená porovnáním odhadnuté doby do
dosažení koncového bodu [[slovnik:start#mk|kandidátského materiálu]] s odhadnutou dobou do dosažení koncového bodu kontrolního materiálu.

==== S ====

**setrvačnost**<BOOKMARK:set> – tendence hmotných těles setrvávat v okamžitém stavu. Její fyzikální veličinou je hmotnost.

**soustava**<BOOKMARK:sou> – systém, část prostoru, který je objektem studia a všechny formy hmoty v něm obsažené; základní pojem fyzikální chemie. Prostor mimo soustavu (za její definovanou hranicí) nazýváme okolím.

**síla iontová**<BOOKMARK:sion> – veličina charakterizující celkovou „koncentraci náboje“ v roztoku.

**síla polarizační**<BOOKMARK:spol> – schopnost částice, obvykle kationtu či dipólu, ovlivňovat rozložení elektronové hustoty v okolních částicích. Polarizační síla je úměrná hustotě povrchového náboje, roste tedy s rostoucím kladným nábojem částice a s klesající velikostí.

**síly elektrostatické** – viz. [[slovnik:start#inel|interakce elektrostatické]].

**skupenství**<BOOKMARK:skup> – (skupenský stav) charakteristický stav látky, daný vzájemnými vztahy molekul (vzájemná poloha, pohyblivost a silové působení). Rozlišujeme skupenství plynné, kapalné a pevné. Pro skupenství plynné je charakteristická nízká hustota a volná pohyblivost molekul a tím i snadná změna tvaru i objemu látky. U kapaliny
je pohyblivost molekul omezená a mezi molekulové síly mnohem silnější; kapaliny si sice zachovávají proměnlivost tvaru, ale jejich proměnlivost objemu je nepatrná a hustota mnohem větší než u plynů.
V pevných látkách mají molekuly nebo ionty stabilní vzájemné polohy, tvoříce často krystaly. Tyto látky zachovávají tvar i objem a jsou značně mechanicky odolné.

**slitiny** – pevná homogenní či heterogenní směs kovů s dalšími prvky kovové či nekovové povahy.

**sloučeniny heterocyklické**<BOOKMARK:shet>[[aspekty:materialy#shet|*]] - náhrada jednoho nebo více uhlíkatých atomů jedním nebo více atomy jiných prvků.

**soustava jednotek SI** – mezinárodní systém jednotek (zkratka
z francouzského Le Système International d’Unités). Základní jednotky jsou metr (**m**), kilogram (**kg**), sekunda (**s**), kelvin (**K**), mol, ampér (**A**) a kandela (jednotka svítivosti **cd**). Od nich odvozené jednotky jsou např. newton (**N**), joule (**J**), stupeň Celsiův (**oC**)

**spin**<BOOKMARK:spn>[[plasty:fdegradace#spn|*]] - kvantová vlastnost elementárních částic (vnitřní moment hybnosti částice přispívající k celkovému momentu hybnosti kvantové soustavy).

**spinel** - členem spinelové skupiny minerálů, majících tvar  špičatých krychlových krystalů.

**šrédrování** <BOOKMARK:sr> - lisování a drcení.

**stav singletový**<BOOKMARK:sg>[[plasty:fdegradace#sg|*]] – stav kvantového systému, při kterém jsou všechny spiny spárovány. Celkový spin je nula a multiplicita stavu je rovna 1.

**stav elektronově excitovaný**<BOOKMARK:sexc> – vzbuzený, stav atomu nebo molekuly, kdy alespoň jeden elektron je v orbitalu, který je v základním stavu volný. To také znamená, že v některém z nižších orbitalů, který je v základním stavu obsazen, je „prázdné“ místo.

**steadit** - je [[https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ternarni|ternárni]] složka skládající se ze tří prvků železa, fosforu a uhlíku.

**stupnice tvrdosti Mohsova**<BOOKMARK:smh> - schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Slouží pro určení tvrdosti látek.

**sublimace** – fázový přechod, při němž látka přímo přechází ze skupenství pevného do skupenství plynného.

**sulfidy**<BOOKMARK:slf> - (sirník) sloučeniny síry s oxidačním číslem S−II. Většinou se jedná 
o [[slovnik:start#vko|kovalentní]] sloučeniny

==== T ====

**tabulka periodická** – grafické znázornění vztahu mezi chemickým chováním prvků a elektronovou konfigurací
jejich atomů. V současné podobě tabulky jsou prvky rozděleny do 18 skupin (sloupců) v sedmi periodách (řádcích); dvakrát čtrnáct prvků ze 6. a 7. periody, lanthanoidy a aktinoidy, jsou vyčleněny stranou. Jednotlivé skupiny odpovídají analogickým elektronovým konfiguracím valenčních elektronů (např. ns 2 np 3 pro 13. skupinu), periody
se liší hlavním kvantovým číslem valenčních elektronů s a p.

**TCLP**<BOOKMARK:tc> - (Toxicity Characteristic Leaching Procedure) postup toxického vyluhování je metoda extrakce vzorku půdy pro chemickou analýzu používaná jako analytická metoda pro simulaci vyluhování na skládce.

**tenzidy**<BOOKMARK:tzd> – povrchově aktivní látky; snižují povrchové napětí vodných roztoků, samy se koncentrujíce na fázovém rozhraní. Jejich molekuly obsahují polární a nepolární části (jsou amfifilní); zatím co polární části dobře reagují s vodou, nepolární (hydrofobní) části se shlukují za vzniku micel nebo se váží na nepolární části jiných
látek a zlepšují tak jejich dispergovatelnost.

**těkavost kapalin** – tendence vypařovat se (přecházet z kapalné fáze do fáze plynné). Kritériem těkavosti je [[slovnik:start#tnp|tlak nasycených par]] při dané teplotě; čím je tento tlak (zvaný též tenze) vyšší, tím se kapalina
intenzivněji vypařuje a je tedy těkavější.

**teorie kvantová**<BOOKMARK:tkv> – způsob popisu mikrosvěta, vycházející z představy, že mnohé jevy nelze popsat spojitě se měnícími veličinami. Začátkem 20. století se totiž ukázalo, že mikročástice mohou nabývat pouze určitých hodnot energií, jejichž rozdíly pak byly nazvány kvanty. (Kvantem elektromagnetické energie je foton.) \\ Pomocí této
teorie se také podařilo vysvětlit přechody molekul a atomů ze základního do excitovaného stavu; obrazem těchto přechodů jsou elektronová spektra ve viditelné nebo ultrafialové oblasti.

**teplo**<BOOKMARK:tpl> – množství energie, přenesené mezi systémem a okolím. Teplo není stavovou veličinou. Nesprávně se někdy užívá termín tepelná energie; jednotkou tepla stejně jako energie je joule. Často se setkáváme se specifikací tepla ve spojení s určitým dějem, např.: teplo adsorpční (uvolněné v důsledku adsorpce), teplo fázové přeměny (např. teplo
tání či teplo výparné), teplo reakční (viz reakce exotermické a endotermické), teplo slučovací (uvolněné při slučování dvou látek), teplo spalné (uvolněné při oxidaci látky molekulovým kyslíkem na stabilní oxidační produkty). Ve všech těchto případech by bylo vhodnější užít k popisu děje odpovídající stavovou veličinu – entalpii.

**teplo Jouleovo**<BOOKMARK:tjo>[[prostredi:prostredi#tjo|*]] - teplo, které vzniká ve vodiči průchodem elektrického proudu. Velikost Jouleova tepla **Q** vznikajícího ve vodiči, jímž prochází elektrický proud **I** po dobu **t** a na jehož koncích je napětí **U**, se vypočte ze vztahu: 
<m>Q = U*I*t</m> repektive <m>Q = R*I^2*t</m> [J]

**teplota**<BOOKMARK:tpa> – základní stavová veličina, charakterizující intenzitu pohybu částic v soustavě. Její měření vychází ze skutečnosti, že v důsledku rostoucí teploty látky (plyny nebo kapaliny) zvětšují svůj objem. Starší způsob vyjadřování vychází z tzv. Celsiovy stupnice (označení teploty **t**), kdy teplotě tání vody byla přisouzena teplota 0
oC a teplotě varu vody 100 oC. Termodynamická (nebo Kelvinova) stupnice (označení **T**) používá stejného teplotního stupně (zde zvaného kelvin, označení K) a definuje teplotu
trojného bodu vody hodnotou 273,16 K. Platí vztah: t = T −237,15.

**termoplast**<BOOKMARK:tp>[[vlhkost:navlhani#tp|*]] - polymer u něhož je změna z plastického do tuhého stavu opakovatelně vratná.

**tetraedr**<BOOKMARK:trd> - (čtyřstěn) nejjednodušší mnohostěn, typ trojrozměrného tělesa

**tlak** – základní [[slovnik:start#velst|stavová veličina]]. Je definován jako síla, působící na jednotkovou plochu. Její jednotkou v soustavě SI je pascal (**Pa**). U plynné fáze charakterizuje snahu plynu zaujmout co největší objem.

**tlak nasycených par**<BOOKMARK:tnp> – též tenze, tlak par látky, které jsou v rovnováze s příslušnou kapalinou. Tento tlak roste s rostoucí teplotou. V případě, že se tento tlak vyrovná s atmosférickým tlakem, začne kapalina vřít.

**tlak osmotický**<BOOKMARK:tosm> – tlak vyvolaný tokem rozpouštědla přes polopropustnou membránu do toho prostoru, v němž roztok obsahuje vyšší koncentraci rozpuštěných molekul nebo iontů.

**tlak parciální**<BOOKMARK:tpar> – tlak určitého plynu ve směsi plynů. Ve směsi [[slovnik:start#plid|ideálních plynů]] je součet parciálních tlaků jednotlivých složek roven celkovému tlaku.

<BOOKMARK:tpa>
**transpasivita**[[koroze:cinitele#tpa|*]] - stav kdy korozní prostředí neobsahuje ionty místně poškozující pasivní vrstvu.

**TI**<BOOKMARK:ti>[[termoplast:starnuti#ti|*]] - (Temperature Index) teplotní index je číselná hodnota teploty v °C, odvozenou z grafu závislosti jeho tepelné odolnosti pro stanovenou dobu 20 000 hodin .

**TEF**<BOOKMARK:tef>[[aspekty:materialy#tef|*]] - (Toxic Equivalency Factor) vyjadřuje toxicitu dioxinů, furanů a PCB v poměru k nejtoxičtější formě dioxinu, 2,3,7,8-TCDD (tetrachlordibenzodioxin)

**TEQ**<BOOKMARK:teq>[[aspekty:materialy#teq|*]] - (Toxic EQuivalency) toxickou ekvivalence je číslo, které je výsledkem součinu koncentrace jednotlivých hodnot TEF každé toxické látky.

==== U ====

**uhlovodíky**<BOOKMARK:uhl> – sloučeniny obsahující pouze atomy uhlíku a vodíku. Podle různých kritérií je dělíme na: 
 a) pevné, kapalné a plynné 
 b) nasycené a nenasycené (obsahují násobnou vazbu) 
 c) alifatické a aromatické 
 d) alkany, alkeny, alkyny a areny 
 e) lineární, rozvětvené a cyklické apod.

==== V ====

**vazba dvojná**<BOOKMARK:vdv> – chemická vazba mezi dvěma atomy, na níž se podílejí čtyři elektrony.

**vazba aromatická** - vyskytuje se ve sloučeninách, kde pravidelně střídají jednoduché a dvojné vazby.

**vazba alifatická** - je tvořena atomy uhlíku propojenými do větvených nebo nevětvených řetězců a nejsou aromatické

**vazba elektrostatická**<BOOKMARK:vest> – ([[slovnik:start#vio|iontová vazba]]) pozitivní (přitažlivá) elektrostatická interakce mezi různě nabitými ionty nebo částmi jedné molekuly.

**vazba chemická**<BOOKMARK:vch>[[vlhkost:mechanizmus#vch|*]] – pojem, užívaný jako synonymum kovalentní vazby; v tomto kontextu bývají pak přitažlivé nekovalentní vazby (interakce) označovány jako vazby fyzikální.

**vazba iontová**<BOOKMARK:vio>[[vlhkost:mechanizmus#vio|*]] – elektrostatická vazba.

**vazba kovalentní**<BOOKMARK:vko>[[vlhkost:mechanizmus#vko|*]] – vazba mezi dvěma atomy, zprostředkovaná valenčními elektrony, které obsazují vazebné molekulové orbitaly.

**vazba polarizovaná** – též vazba polární, vazba, v níž elektrony,
které ji zprostředkují, jsou do určité míry posunuty k jednomu z atomů, které se na ní podílejí. Obvyklou příčinou polarity vazby je rozdílná elektronegativita obou atomů; v extrémních případech, kdy elektrony jsou výrazně posunuty, nabývá vazba charakteru iontového.

**vazba vodíková**<BOOKMARK:vzvd> – (vodíkový můstek), nekovalentní spojení dvou elektronegativních atomů sdílením atomu vodíku.

**veličiny stavové**<BOOKMARK:velst> – též stavové funkce, termodynamické veličiny, jejichž změny závisejí pouze na výchozím a konečném stavu systému a nikoliv tedy na cestě, kterou bylo změny dosaženo. Stavové veličiny dělíme na extenzivní, které závisejí na velikosti soustavy (např. objem, počet částic v systému resp. látkové množství, vnitřní energie, entropie, Gibbsova energie či entalpie), a intenzivní, které na velikosti systému nezávisejí (např. teplota a tlak).

**VCI**<BOOKMARK:vci> - (Volatile Corrosion Inhibitor) těkavý inhibitor koroze.

**viskozita kapalin** – veličina charakterizující vnitřní tření v kapalině. Závisí především na přitažlivých silách mezi částicemi. Kapaliny s vyšší viskozitou se označují jako viskózní (vazké).

**vlhkost vzduchu absolutní**<BOOKMARK:vab> - (hustota vodní páry nebo měrná hmotnost vodní páry) udává hmotnost vodní páry obsažené v jednotce objemu vzduchu. Vyjadřuje se v (g.m3).

**vlhkost vzduchu relativní**<BOOKMARK:vre>[[vlhkost:navlhani|*]] - poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení. Udává se v procentech (%).

**VOC**<BOOKMARK:voc>[[aspekty:materialy#voc|*]] - (Volatile Organic Compoud) těkavé organické látky

**vodiče** – materiály, schopné přenášet elektrický náboj (vést
elektrický proud). Rozlišují se vodiče I. třídy (kovové materiály, náboj je přenášen elektrony) a vodiče II. třídy (roztoky iontů a taveniny, náboj je přenášen volnými ionty, putujícími v elektrickém poli).

**vodivost elektrická**<BOOKMARK:vode> – veličina, charakterizující schopnost vodiče přenášet elektrický náboj. Jednotkou vodivosti je siemens (**S**); vodič má vodivost 1 S, jestliže jím při vloženém napětí 1 V protéká proud 1 A.

**vodivost elektrolytu**<BOOKMARK:vod> – schopnost roztoku, obsahujícího ionty, přenášet elektrický náboj. U zředěných roztoků silných (plně disociovaných) elektrolytů je vodivost přímo úměrná jejich koncentraci; konstantou úměrnosti je molární vodivost.

**vypařování**<BOOKMARK:vyp> – přechod látky ze skupenství kapalného do skupenství plynného.

==== W ====

**whisker**<BOOKMARK:whs> - velmi tenký (méně jak 1 mikron) monokrystal kovu (cín, stříbro, ...) pomalu rostoucí z povrchu do prostředí.

**wafer**<BOOKMARK:waf> - tenký plátek polovodiče, např. krystalického křemíku.

==== Z ====

**zákon Arrheniův**<BOOKMARK:zarr> – [[slovnik:start#rarn|Arrheniova rovnice]].

**záření elektromagnetické**<BOOKMARK:zel> – elektromagnetické vlnění, jedna z forem hmoty, charakterizovaná kombinací postupného příčného elektrického a magnetického vlnění. Jeho elementárním kvantem je [[slovnik:start#fot|foton]]. Podle vzrůstající energie (resp. klesající vlnové délky) rozdělujeme elektromagnetické záření na oblast radiových vln, infračerveného záření, viditelného světla, ultrafialového, rentgenového a gama záření.

**zákon Lambert-Beerův**<BOOKMARK:zlb> - určuje [[slovnik:start#abce|absorbanci]], veličinu charakterizující míru absorpce elektromagnetického záření v látce.

**zákony elektrolýzy**<BOOKMARK:zeky> – dva Faradayovy zákony elektrolýzy, které lze shrnout do jediné rovnice: <m>m = QM/{{nu}F}</m>, kde **m** je množství látky, přeměněné při elektrolýze (obvykle vyloučené na elektrodě), **M** molární hmotnost látky, **ν** počet elektronů, vyměňovaných při elektrolytické oxidaci nebo redukci, **F** [[slovnik:start#kfar| Faradayova konstanta ]] a **Q** náboj prošlý obvodem, obvykle vyjadřovaný jako součin proudu a času (I·t).

**zákon Coulombův**<BOOKMARK:zakcol> – vztah mezi velikostmi elektrických nábojů a silou, která mezi nimi působí. Velikost elektrické síly, kterou na sebe působí dvě tělesa s elektrickým nábojem, je přímo úměrná velikosti nábojů** Q1** , **Q2** a nepřímo úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti **r**, kde <m>epsilon_0</m> je permitivita vakua (univerzální konstanta) a <m>epsilon_r</m> je relativní permitivita, která závisí na prostředí.

<m 10> F_e ={1/{4 pi epsilon_0 epsilon_r}}{{Q_1 Q_2}/r^2} </m>

**zákon zachování energie** – v obecné formulaci „Energie se neztrácí ani nevzniká z ničeho, pouze se přeměňuje z jednoho druhu na druhý“

**zákon zachování hmoty** – „Hmotnost všech látek, vstupujících do reakce, se rovná hmotnosti všech reakčních produktů.“

**záření elektromagnetické**<BOOKMARK:zelmg> – též elektromagnetické vlnění, jedna z forem hmoty, charakterizovaná kombinací postupného příčného elektrického a magnetického vlnění. Jeho elementárním kvantem je [[slovnik:start#fot|foton]].

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International

EKP

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku