Směrnice RoHS (Restriction Of the use of certain Hazardous Substances in electrical and electronic equipment - Evropská směrnice 2011/65/EU) řeší omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Směrnice platí pouze pro EU. Jsou ji ale povinni dodržovat i dovozci EEZ vyráběných mimo EU.

• Cílem je omezit používání šesti ve směrnici označených látek při výrobě elektrického a elektronického zařízení, které se ve velkých množstvích dostává na skládky,
• Omezení se netýká průmyslových, telekomunikačních, zdravotnických, vědeckých zařízení s dlouhou životností, která se vyrábějí v malých množstvích a u nichž lze předpokládat, že neskončí na skládce.

Směrnice RoHS omezuje použití šesti látek:
Kadmium (Cd)
Rtuť (Hg)
Olovo (Pb)
Šestimocný chrom (Cr⁺³, Cr⁺⁴, sloučeniny Cr⁺², Cr⁺⁶)
Polybromované bifenyly (PBB)
Polybromované difenylethery (PBDE)

Používat zařízení obsahující olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm a zhášeče hoření (PBB, PBDE) nad určený váhový limit je direktivou zakázáno.

Směrnice a její novela z 8. června 2011 stanovuje přípustný podíl kadmia na 0,01 %, u ostatních látek na 0,1 % v použitých materiálech. Výjimky pro některá zařízení a technologie, které užití těchto látek nutně vyžadují (např. olovo při výrobě skla, oceli, slitin mědi a hliníku, v pájkách, akumulátorech a podobně).

Důsledky směrnice:
• Spolehlivost elektroniky pájené bezolovnatými pájkami může být problematická.
• Čistý cín v bezolovnatých pájkách může být příčinou vzniku whiskeru.
• Vyšší teplota pájení u bezolovnatých pájek může způsobit poškození některých součástek.
• Vyšší teplota pájení bezolovnatými pájkami vyžaduje vyšší náklady na energii.
• Ve starých zařízeních mohou být díly se zakázanými látkami (žluté nálepky – šestimocný chrom, inkoust – olovo).
• Náhradní součástky, díly mohou obsahovat zakázané látky.

Do směrnice budou postupně zahrnuty další látky.

Direktiva REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals) řeší registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Direktiva REACH vstoupila v platnost 1. června 2007 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 z 18. prosince 2006 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně.

Nařízení REACH stanoví povinnost poskytovat spotřebitelům informace o výskytu nebezpečnějších látek zařazených na kandidátní listinu („látek vzbuzujících mimořádné obavy“). Jde o látky karcinogenní, mutagenní, reprotoxické, perzistentní, bioakumulativní a toxické.

REACH, jakožto nařízení vydané legitimními orgány Evropské unie, platí pro Českou republiku automaticky. Příslušným orgánem pro implementaci REACH v České republice bylo stanoveno Ministerstvo životního prostředí. Pravomoci vymáhat uplatňování REACH v České republice má Česká inspekce životního prostředí.

Směrnice REACH klade na průmysl větší odpovědnost za kontrolu rizik, která mohou chemické látky představovat pro zdraví a životní prostředí.

Nařízení REACH se netýká:
• odpadů,
• radioaktivních látek,
• neizolovaných meziproduktů,
• potravin (jelikož se nejedná o látku, přípravek ani předmět),
• látek na které se nevztahuje celní dohled.

Nařízení se netýká přepravy nebezpečných látek samotných, nebo obsažených v nebezpečných přípravcích.

Jedním ze způsobů technických řešení zvyšování ochrany životního prostředí, efektivnosti a udržitelnosti technického rozvoje jsou v duchu zákona č. 76/2002 Sb. techniky BAT (Best Available Technique - nejlepší dostupné techniky včetně souvisejících zařízení pro omezení negativních vlivů na životní prostředí).

Nejlepší dostupná technika BAT je definována jako nejúčinnější a nejpokrokovější stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinlivější v dosahování ochrany životního prostředí jako celku (zákon č. 76/2002 Sb.).

Smyslem používání a zavádění technologií BAT je předcházení vzniku emisí a pokud to není možné, alespoň tyto emise omezit a zabránit tak nepříznivým dopadům na životní prostředí jako celek. Nejlepší dostupné techniky BAT jsou souhrnem jednotlivých dílčích technických řešení, které doplňují a ovlivňují vlastní pracovní i související technologie a zajišťují jejich optimální řešení s ohledem na životní prostředí.

Techniky BAT a referenční dokument BREF tak umožňují obecné hodnocení dané technologie a její vliv na ŽP. Techniky BAT byly v menší nebo větší míře používány i v předchozích letech, ale nebyly takto jednoznačně definovány. Na úrovni EU vznikají v procesu výměny informací o BAT základní dokumenty popisující evropský standart, tzv. referenční dokumenty BREF. Tyto dokumenty mají charakter doporučení. BREF nestanoví žádné povinné techniky, technologie nebo hodnoty emisních limitů, ale potřebné informace k posouzení aplikovatelnosti určité techniky jak obecné, tak v konkrétních případech. Ne vždy je technikou BAT vysoký stupeň technického vybavení.

Na zavedení optimálních technologií a tedy i BAT technik se podílí zejména:

• technický rozvoj a aplikace nových vědecko-technických poznatků
• ekonomické tlaky na úspory (surovin a energií)
• výstavba nových a rušení zastaralých provozů.

Smyslem „Integrované prevence“ a BAT technik, resp. technologií je preventivní zamezení vzniku emisí optimalizací technologických postupů. BAT techniky musí podléhat z ekologických důvod nepřetržitému procesu zdokonalování a aplikací nových poznatků a technologických zdokonalení.

Podstatou ekologicky šetrného výrobku je označování výrobků (a služeb), které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Kvalita přitom zůstává na vysoké úrovni. O certifikaci žádá výrobce a udělení značky je zpoplatněno. V současnosti směrnice obsahují kritéria podmiňující udělení certifikátu např. pro výrobky z recyklovaného papíru, vodou ředitelné nátěrové hmoty a pod.

Výrobek ekoznačením získá:

• Státem garantované potvrzení vyšší užitné hodnoty na základě toho, že prošel přísnými testy prokazujícími splnění kvalitativních a ekologických požadavků.
• Mezinárodní uznání o výrobku, že je k životnímu prostředí šetrnější než konkurenční a neoznačené výrobky.
• Zařadí se mezi prioritně nakupované zboží všemi institucemi, které používají systém zelených zakázek.
• V České republice nemá tato aktivita velkou popularitu. Velmi rozšířené je ekoznačení ve SRN (modrý anděl)a skandinávských zemích (bílá labuť).

Výrobek splňující podmínky ekoznačení obdrží ekoznačku:

V České republice lze získat ekoznačku Evropské unie, tzv. „eurokvětinkou“ (Ecolabel). Udílí se v přibližně 25 kategoriích. Informace o kategoriích výrobků, kterým je udělována a seznamy jednotlivých výrobků jsou na oficiálních stránkách programu.

Výpočetní techniku – počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy nebo skenery mohou mít značkou EU Energy star. Logo označuje spotřebiče s nízkou provozní spotřebou energie jak za provozu tak i v pohotovostním režimu. Značku lze vidět na monitoru při zapnutí, popř. někde zezadu přístroje.